Limbický otisk v partnerství aneb kdo v nás skutečně rozhoduje o tom, do koho se zamilujeme

Limbický zápis opuštění. Jeden chce být spolu a ten druhý v ten samý čas chce být sám.

Vztahy jsou tématem číslo jedna v žebříčku našich zájmů a témat nad kterými dennodenně přemýšlíme. Není to náhoda. 

Vztahy zrcadlí náš vnitřní svět. Přesněji naše vnitřní nastavení. Co ale to naše vnitřní nastavení utváří? Co to vlastně je? Souvisí to s limbickém otiskem v našem mozku. Jak a kdy limbický otisk vzniká jsem psala v tomto blog článku tady: vložit Link na blog článek č.1 Limbický otisk.

V tomto příspěvku se rozepíši o vlivu tohoto otisku na partnerství.

Jaký limbický otisk úřaduje v partnerských vztazích?

Na svých seminářích a taky v životě obecně vidím, že vztahy jakkoli se zdají být složité, jsou vlastně velice jednoduché. Hledáme v nich to, co se nám nedostalo, v období, kdy jsme to měli dostat. A naopak ventilujeme si v nich to, čeho se nám dostalo přemírou. 

Partnerství je velice důležitá část našeho života. 

Není jedno s kým žijeme, záleží na tom a hodně. Proč? Partnerský vztah zaměstnává naši životní energii nejvíc ze všeho. Je to prostředí, kde se otevíráme nejvíce. Kde se noříme do vlastního nitra, potkáváme vlastní démony, tak jako své anděly. Vytváříme nebe i peklo společného žití. Snažíme se o žití svých snů a svých plánů, iluzí i klamů… 

Partnerský vztah je to nejtransparentnější pole pro vyjádření své tvořivé energie. Projev všech svých sil. Časem se ve skutečném vztahu ukáže všechno, co v nás je. I kdybychom některé své stránky nechali raději za dveřmi, nejde to. V intimním partnerství vidíte všechno, co do společného kotle vašeho vztahu oba přidáváte. I když si lezete na nervy, nebo se zraňujete… Můžete se obviňovat, nebo jasně vnímat co se skutečně děje. Ale někdy je z toho takový guláš, že se k tomu radši nepřiznáváme. A za všechno může ten druhý. Že jo? 🙂

Úcta, respekt, pochopení, upřímnost, láskyplný přístup a jasné hranice jsou to, o co se snažíme, ale ne vždy se to daří dosáhnout.

Má to svůj důvod a taky řešení.

Ze široké palety partnerských témat, se kterými se potkávám ve své praxi práce s limbickým otiskem vybírám toto nejvíc frekventované:

Opuštění versus Odtažení se.

U čerstvě zamilovaných se často stává, že jeden v druhém vidí celý svůj svět, všechno, co kdy hledali. Důkazem toho jsou miliony písní o touze být spolu navždy tak jak teď… Na začátku to nějaký čas funguje, ale pak se jeden z partnerů začne odtahovat a vymezovat si prostor pro sebe. Ten druhý to může pociťovat jako odmítnutí, nelásku, nepozornost a zanedbávání. A oba mají ve svém světě svých limbických otisků naprostou pravdu. Magnetizmus otisků zapracoval. 

Jeden chce být spolu a ten druhý v ten samý čas chce být sám. 

To může být časem opravdu bolestná situace pro oba partnery. Častokrát neřešitelná bez adekvátní pomoci z venku. Zranění mohou mít velikou intenzitu a emoční náboj. Nastavení v nás, limbický otisk opuštění, který vzniká v období těsně po narození, vytváří realitu, kterou zažíváme ve městech každodenně. Rutina běžného ruchu města je taková, že navzdory tomu, že jsme obklopeni mnoha lidmi, se cítíme sami. Ještě že je tam tolik lákadel, které upoutají pozornost. Možnost nakoupit různé věci, které aspoň na chvilku dají zapomenout na tu zející prázdnotu uvnitř. Nebo přemíra práce a postup po kariérním řebříčku…Ta chvilka slávy ale velice rychle pomine a je potřeba novou záplatu na černou díru osamocení. A hledáme to všude, i v partnerství.

Co se děje z hlediska limbického otisku?

V kódovacím období, kdy se zapisuje limbický otisk, jsme opravdu závislí na blízkosti své matky. Na její lásce, péči a plné přítomnosti. Stejně tak, jako na přítomnosti a lásce svého otce. Problémy ve vztazích ukazují na to, že se v tomto křehkém období stalo něco, co se stát nemělo. 

V prenatálním období jsme jedno s tělem své matky. 

Vnímáme svět skrze její pocity. Skrze její vnímání reality světa, ve kterém žila. To, co zažívá těhotná žena, zažívá i plod v jejím břiše.

Pokud máma zažívala podporu, pochopení, lásku a pocit bezpečí ve svém těhotenství... 

Tak se to otisklo přímo do mozku dítěte. Jako realita bezpečného světa, do kterého se má dítě narodit. 

Pokud matka zažívala pocity úzkosti, oddělenosti, nedostatečné péče a pozornosti od svého okolí. Od svého partnera, rodičů… Když se strachovala, jak dopadne sono a různé testy v těhotenství… všechny její pocity nejistoty, osamocení, bezmocnosti a úzkosti se zapsaly do libického systému dítěte. Jako realita světa dítěte, ve kterém bude žít. 

Paradoxně se tyto pocity a stavy zapíší jako definice lásky.

Láska = základní životní energie 

V 1. případě dítěte je zapsáno láska = podpora, bezpečí, láska, klid a pozornost

V 2. případě dítěte je zapsáno láska = nejistota, strach, bezmoc, osamocení

Praxe

Bez jakékoliv cenzury se tato realita zapisuje jako definice lásky. Tedy života, kterou si pak dítě automaticky vytváří a přitahuje do života. Přitahuje prostřednictvím všech zážitků, lidí a rozhodnutí, které udělá. Skrz vše, pro co se rozhodne. 

Je to jeho realita a jinou nevnímá. 

V případě 1. si člověk s tímto limbickým zápisem přitahuje pokoj a harmonii. Ve vztazích zažívá lásku, blízkost, pochopení, propojení…

V Případě 2. si limbický otisk lásku překládá jako nejistotu, strach a bezmoc. Ve vztazích zažívá nelásku, odmítání a nepochopení, osamocení…

Všichni si vybíráme takové partnery, kteří nám danou kvalitu zkušenosti dopřejí zažít zas a znovu. Protože je to naše pravda o lásce. I když je to úplně postavené na hlavu a nechceme to…

Limbický otisk opuštění.

Má tolik jemných odstínů, kolik je lidí na světě. Utváří se v těhotenství a křehkém období těsně po tom, co dítě vyleze z maminky. Způsob, jakým je uvítáno, teplota, okolní tlak na jeho tělíčko, hlasy, prostředí, naladění, barvy, vůně a všechny aktivity které se odehrávají… To všechno se velice silně zapisuje do limbického systému dítěte. A ovlivňuje jeho životní nastavení bezpečí.

Velice citlivé chvíle jsou ty, když dítě vyleze z maminky.

Právě v těchto okamžicích se rozhoduje o pocitu opuštění a nebezpečí, nebo bezpečí a láskyplného přijetí. Pokud je dítě po tom, co celé jeho tělíčko prolezlo porodními cestami ven, láskyplně zvednuto a položeno na mámino tělo. Tak, aby vnímalo její pokožku, vůni jejího těla, tlukot jejího srdce, její hlas a euforii z vydařené cesty… Zapisuje se u něj zážitek bezpečí a přijetí. U nemedikovaných, přirozených porodů je v tomto okamžiku běžným úkazem euforie. Nával energie u matky, která právě porodila. Je to moudrost přírody, která to zařídila tak, aby matka po porodu mohla změnit místo, pokud je to potřeba. Nebo podniknout další kroky k bezpečí, je-li to třeba. Proto je matka po přirozeném porodu plná adrenalinu a nadšení. 

Únava je pryč a euforie se přenáší do mléka, kterým kojí děťátko. Což je velice důležitá zpráva pro dítě. To dostává informaci do limbického systému, že je vítáno životem a radostí. Další důležitá informace, kterou dítě zažívá s prvním kojením je, že správné jídlo vytváří v jeho těle pohodu. 

Pocit skutečného naplnění, dává mu energii, vzpruhu a vyživuje ho. Strava, která mu prospívá je živá a harmonická. A tuto informaci dostane právě z mléka šťastné a zdravé matky plné euforie po porodu. Tento malý, později větší člověk bude mít tendenci vybírat si přirozeně zdravé potraviny, které mu dají sílu a vitalitu.

Další příznivý otisk získaný přirozeným porodem.

Je, že člověk ví, že po cestě je přirozené si odpočinout. A dělá to. Je pro něj přirozené spočinout v blízkosti milované bytosti. Ne se pořád hnát za výkonem. Je přirozené spočinout v intimitě tělo na tělo, bez studu a stresu. 

Takové dítě umí odhadnout své síly, umí odpočívat v pravý čas.

 A starat se o své tělo tak, aby bylo šťastné a zdravé. Je blízko mámy. Vnímá ji, učí se blízkosti, poznávání jeden druhého v blízkosti a intimitě, která je bezpečná a sladká.

Sladkost

Sladkost ve všech zdravých formách (nemluvím o cukru, cukr ne) je pro dítě velice důležitá. Když láska, objetí, štěstí, klid, mámino mléko, hlasy, barvy, i prostředí má příchuť sladkosti, a naplňuje až po okraj jak bříško, tak i srdce. Dítě se otevírá tomu, aby se v něm duch ukotvil a konal skrze ně své poslání na zemi.

Každé dítě je jiné. 

Proto jenom máma nejlépe ví, jak chutná ta pravá sladkost pro její dítě. Myslím tím zdravá matka, nemedikovaná a šťastná – mluvím o přirozenosti. 

Strádání, šok

Pokud je ale děťátko po porodu z jakýchkoli důvodů odebráno, od matky. Byť i jenom na chvíli, je to pro něj nesmírný šok. Jeho psychika se s tím neumí vypořádat. Pokud ho necitlivě a rychle chytají jiné ruce, manipulují ho do poloh, které ono nechce. Měří, váží, koupou ho v nepříjemné teplotě vody… Je tam příliš mnoho světla, slyší neznámé hlasy, vidí spoustu jiných lidí s rouškami na ústech. Kteří mu nedávají a nemohou dát tu pozornost kterou ono potřebuje od matky. Tak dítě upadá do paniky, hysterie a následně do apatie. Jeho psychika utrpí velikou újmu. 

Ta část jemné bytosti, která je schopna být blízko a v intimitě se tímto zážitkem „pohřbí“. Spolu s bolestí, kterou dítě prožilo. A šokem, který mu ten zážitek přinesl. Jeho limbický otisk jasně hlásí: Láska = násilí, nerespekt, nepozornost a chlad. Takže v partnerství se bude tento jedinec pídit po blízkosti druhé osoby. No v momentě, kdy se bude moci skutečně přiblížit, tak odtáhne…

A to si ve svém životě může vytvářet a přitahovat, i když ho to v určitém věku bude zraňovat.

Schopnost být blízko.

Tímto zážitkem je dítě na míle vzdáleno od své schopnosti být skutečně svobodné, v kontaktu s druhými. Bude se blízkosti bránit a vyhýbat se jí. Zcela nevědomě, ani si to samo nevšimne. V dospělosti a dospíváni může preferovat necítění, nezávazné vztahy. Nebo odmítat jít do hloubky a sdílet sebe sama s milovanou bytostí. I když bude v hloubi duše milovat, nebude schopno se přiblížit tak, aby lásku mohlo skutečně v celé intenzitě projevit a rozvinout.

Trauma z opuštění

Ve vztazích často sleduji zajímavý fenomén. Jeden z partnerů vždy touží po větší intimitě, než právě mají. Ale když se mu tato intimita dostane, tak je strachy bez sebe. Pocítí hrůzu z toho, že ta osoba ho má v pasti. Že ho ovládá a už není svobodný. A když se odevzdá lásce, tak bude opuštěn.

Otevře se trauma z opuštění. Kdy se bude po splynutí s blízkou bytostí najednou cítit strašně závislý a bezmocný. Strach z toho je obrovský, bezmoc je děsivá – začne se odtahovat.

Co se děje?

Tento člověk se dostal do kontaktu s traumatem oddělení od matky těsně po porodu. V průběhu 9 měsíců byli jedno tělo, jedna krev a dech. A ve zlomku sekundy je narozené dítě hozeno do tisíců nových, výše zmiňovaných nepříjemných vjemů, které neumí zpracovat. 

Dítě chce blízkost, spojení a intimitu. 

Ale přichází následný šok z osamocení. Oddělení od matky.  Bezmoc, někdy bolest, chlad a hlad.

Tyto chvíle byly a bohužel dodnes někde jsou běžnou praxí v porodnictví. Odloučení matky a dítěte se mnohdy prodlužuje na dny, až měsíce, z různých důvodů, z nichž některé ani nejsou opodstatněné.

Můžou to být hodiny a dny po porodu, kdy děťátko je samo a nemůže k mámě… 

Dítě pláče, pláče a pláče, až se dostane do apatie a odpojí se od těla. Jeho psychika nemůže zvládnout samotu a opuštění, není to možné. Bylo zatím jenom jedno tělo a dech s mámou. Teď náhle po něm chtějí, aby bylo samostatné? Není to možné, nemělo k této schopnosti kde přijít. Ono se narodilo a je zcela a plně závislé na mámě. Když se jí nemůže dovolat svým pláčem, odpojí se. Proto udělá to, že se odpojí od reality a mnohdy se odhmotní, přestane dýchat… Pokud dítě nemá možnost dovolat se svým pláčem pomoci a zabezpečit si naplnění svých potřeb, odchází z těla. Odpojuje se z něj. Navenek se zdá klidné, ale děje se něco velice alarmujícího, jeho zápis v mozku zní: „okolí mě nevnímá, jsem bezmocné, odsouzené na zánik, zemřu.“

A tak když partner chce odejít, vyhrožujeme sebevraždou, nebo minimálně máme pocit, že bez něj nepřežijeme. Není divu. Limbický otisk pracuje.

Zdá se to přitažené za vlasy?

Bohužel není. 

Co se s tím dá dělat?

Pokud náš limbický otisk není ideální, nemůžeme proti němu bojovat. On tam je a řídí náš život. To je fakt, který je potřeba akceptovat jako daný stav. Tento stav ale není neměnný. To, co můžeme změnit má 

3 důležité kroky:

1) Pracovat s vlastním limbickým otiskem a nastavením v plné míře zodpovědnosti za svůj život. Tak, abychom žili kvalitní život dle svých představ. 

2) Zabezpečit co nejpříznivější prostředí pro vytváření opravdu kvalitních limbických otisků pro vaše děti. Stávající, v každém věku. I ty, které plánujete. 

Pokud se obujete do práce na vlastním otisku a uvidíte všechny ty souvislosti, máte dokonalý kompas a schopnost poznat, co je pro vás, vaše dítě a rodinu to nejlepší. A to i navzdory všem tlakům, reklamám a loby všemožných produktů a „nepostradatelných“ služeb…

3) Brát plnou zodpovědnost za všechno, co se ve vztahu děje. Přestat obviňovat sebe i partnera z toho nebo onoho. Vnímat s pokorou skutečný stav stávajícího stavu v partnerství. Nedoufat v to, že se to zlepší samo do sebe. Začít na sobě makat každý sám za sebe. Známka pokroku je, že to hezké ve vztahu bude přicházet spontánně, bez námahy a úplně originálním způsobem. Vytvořeným právě spojením vás dvou. Ne podle příruček na šťastné to či ono… Ale autentickou radostí, blízkostí a hravostí tryskající z originality vás obou. Dále si všimnete, že máte oba mnohem více prostoru a pochopení pro sebe. Že se neomezujete, nežárlíte, nevyčítáte si… Ale podporujete se v naplňování toho nejvyššího potenciálu, který ve vás je. Přirozeně si budete věrní v citech, myšlenkách i konání. Úžasný bonus této práce je, že se začnete cítit na světě a s ostatními lidmi v bezpečí a respektováni.

Rozklíčování vlastních limbických otisků je umění. 

Netrap se tím, pokud vnímáš že se tě to týká, jenom nevíš přesně jak to pojmenovat, uchopit a vyřešit. Vidět svůj vlastní svět z nadhledu je to nejobtížnější zadání. Nedivím se, pokud se místy utrácíš. Není to ztracené. Neboj. 

Rozklíčovávám limbické otisky už mnoho let. A můžu tím provést i Tebe. Chce to individuální přístup. Žádný program na světě nenahradí lidský kontakt. Potřebujeme:

2 hodiny tvého času.

Spojení se skrz on-line svět

Tvoje odhodlání jít do toho.

Pokud chceš rozklíčovat svůj limbický zápis v partnerství, máš možnost využít osobní rozklíčování a nalezení ideálního řešení přepisu.

Kontakt na mě je tady:

Link na mé osobní konzultace ze stránky dodám ja.

Link na video dodám ja.